Vodáci na Přípotoční včera, dnes a zítra

Protože se rok 2000 nezadržitelně blíží, můžeme se tak trochu ohlédnout zpátky, ale zároveň by asi stálo za to, podívat se též trochu dopředu, co nás v novém století čeká.
Vodácký kroužek funguje na našem vršovickém gymnáziu již více než dvacet let. Za ta léta se sdružení vodomilných nadšenců nevyhnulo přirozenému vývoji. Z původní party začátečníků, kteří na stařičkých laminátových jizerách splouvali Lužnici, Berounku nebo Vltavu a kteří jsou dávno tátové a mámy, se za poslední čtyři roky zformovala jiná, současná parta, jejíž skalní základ tvoří asi tak dvacet až třicet dobrých přátel, za kterými se brány gymnázia mnohdy zavřely před více jak třemi roky. Přesto v nich vodácký duch přetrvává i nadále, ať už budou končit vysokou školu nebo mají po svatbě. A je jenom dobře, že mají úžasnou schopnost tímto zdravým duchem nakazit a postihnout mladé začínající vodáky z řad gymnazijních lavic a společenství starších s mladšími pak tvoří jeden silný celek. Společným jmenovatelem celého kroužku nemůže být nikdo jiný, než jeho vedoucí, náš Pan profesor Tonda Fuhrmann.
V současné době je kroužek poměrně soběstačný, za což velkou měrou vděčíme vedení gymnázia, jmenovitě panu řediteli Romanu Vlčkovi, který z fondů školy uvolnil nemalé prostředky, jimiž nám umožnil zakoupit metuje pro nováčky (nahradily prastaré tučňáky) nebo gumový člun. Díky významné dotaci pana ředitele, mohli jsme dále získat a zmodernizovat vlek na lodě za autobus, který smí navíc parkovat v areálu školy. Také se rozhodlo o přidělení nového, většího prostoru s elektrikou pro uložení našeho erárního materiálu. To by samozřejmě nebylo myslitelné, bez požehnání vedení školy, jemuž tímto ještě jednou děkujeme.
I na jaře roku 2000 hodláme vyrazit na vodu. K dispozici máme autobus s "dvorním" řidičem, můžeme dát dohromady několik aut, jinými slovy, dostat se na vodu není nyní žádný problém. Kromě léta zaběhnutých splouvání českých řek máme zkušenosti z takových vodácky atraktivních zemí jakými jsou Rakousko, Norsko, Francie, Švýcarsko nebo Itálie. Letos budeme patrně řešit otázku, kam se kdo vypraví, neboť norské řeky nejsou pro laminátové začátečníky zrovna vhodné, stejně tak pro ty zkušenější ztrácí notoricky známé rakouské řeky na atraktivnosti. Věříme, že k něčemu dospějeme za dlouhých zimních večerů, které nás čekají na horách v Krkonoších.

Tomáš Jaroň 9.11.1999
Zpět na vodáckou stránku